SOKOLOVNA ZBIROH
klient
město Zbiroh
místo
Zbiroh
typ
rekonstrukce a novostavba
status
2015-16 studie, 2015 stavební povolení 1. etapa, 2016 realizace 1. etapa, 2017 stavební povolení 2. etapa
podlažní plocha
1662 m²
obestavěný prostor
4540 m³
velikost území
8584 m²
autoři
AVK / Agata Vančó Kiszka, Roland Vančó
Arkiss / Josef Kiszka
Původní neoklasicistní Sokolovna z roku 1921, poté léta téměř nevyužívaný, zanedbaný objekt, s řadou pozdějších nesourodých přístaveb, nerespektujících a potlačujících původní formu.
Provedli jsme analýzu Sokolovny, jejich urbanistických, architektonických hodnot a možností využití. Zkoumali jsme lokalitu, funkce, které poskytují další stavby ve vlastnictví města, aby si vzájemně nekonkurovaly a sloužily každá svému účelu ve prospěch celku.
Architektonický návrh prošel procesem debat se zástupci města i veřejnosti. Bylo představeno a projednáno několik variant, od prosté obnovy, po variantu vývojovou s přístavbami do budoucna. Po debatách bylo rozhodnuto pustit se do razantnější varianty – odbourání přístavků a patra dostavby, přesunutí schodiště v hlavní budově, zvětšení foyer, využití dnes prázdného suterénu.
Hlavním principem rekonstrukce bylo opětovné „vystavení“ prvotní neoklasicistní formy, tj. odstranění nehodnotných „náletů“. Pro zachování celkového charakteru je důležité materiálové a barevné řešení v stratigrafickém uspořádání: sokl – kámen, stěny korpusu – omítka, střecha – plochá krytina. U přístavby („původní“, avšak po odbourání patra) proto také zasunutí vstupní fasády a její materiálové řešení, odlišné a novodobé, hlásící se k době svého vzniku (rekonstrukce).
Dalším důležitým aspektem je hospodárnost. Nemíní se tím jen investiční láci, ale hospodárnost prostoru a provozu, preference flexibility náplně a variability uspořádání. Prostory jsou navrženy tak, aby toto umožňovaly (posuvné dělící stěny atd.).
Sokolovna je situována poněkud mimo centrum, avšak v pohodlné docházkové vzdálenosti, což předurčuje zařízení pro aktivity komunitní a aktivity s širším nejen lokálním dopadem. Podmínkou je kvalitní propojení se stěžejními urbánními ohnisky ve městě (zámek, náměstí, škola).
Ves smyslu neoklasicistní Sokolovny považujeme za důležité aplikovat tato regulativa i pro okolní venkovní prostor – kompoziční osa ve směru východ západ, tj. od vstupního náměstí, na východě po klasické zahrady na západě, směrem ke hřbitovu. Jižní zahrady jsou navrženy jako volnočasové, méně oficiální (amfiteátr, lezecká stěna, hřiště), severní zahrada, využívá a kultivuje jinak nepříjemný prostor průrvy pod silnicí, umožňuje bezpečný pěší průchod okolo Sokolovny ke hřbitovu.
Taktéž střešní zahrada, námi vnímána jako další fasáda, která takovýmto pojetím činí z nepřívětivé střechy „louku“. Budova je celkově utopena pod silnicí, ze které je přímý pohled na střechu přístavby.
Původní Tyršovská Sokolovna („tělocvična“) dnes má sloužit více společenským cílům, a tak již zanikla potřeba vysokých parapetů oken v sále (cca 2m), tato jsme tudíž snížili na úroveň podlahy. Skýtají tak přímý pohled z oken na venkovní krajinu a propojení s ní.
V přízemí rozšířené foyer, hlavní sál, umožňující propojení posuvnými stěnami s přilehlým přísálím, které je možno dále propojit či oddělit od restaurace, vybavenou kuchyní a zázemím pro personál. Jeviště je nově doplněno forbínou. Je umožněn průchod domem a výstup na protější straně směrem na terasu a do zahrad. V patře se nachází galerie s kanceláří. V suterénu je navržena prostorná šatna s toaletami, zázemím pro venkovní aktivity, šatnou pro účinkující a technické zázemí. Krov bude využíván pro vzduchotechniku.